Vyberte si restauraci pro dnešní oběd !

Bagel je dnes běžnou součástí moderní gastronomie a nabídky mnoha kaváren, bister i restaurací. Přesto má toto specifické ... Pokračování...

Bagel je dnes běžnou součástí moderní gastronomie a nabídky mnoha kaváren, bister i restaurací. Přesto má toto specifické pečivo dlouhou historii, která sahá několik století zpět. Původ bagelu, jeho výroba i důvody popularity jsou témata, která zajímají nejen milovníky jídla, ale i gastronomické trendy současnosti.

Odkud bagel pochází?

Původ bagelu je spojován se židovskými komunitami ve střední a východní Evropě, především na území dnešního Polska. První písemné zmínky o bagelu pocházejí ze 17. století z Krakova. V té době byl bagel považován za symbol prosperity, štěstí a ochrany a často se daroval například ženám po porodu.

Typický kruhový tvar s otvorem uprostřed měl také praktický význam – bagely bylo možné navlékat na provázky, snadno přenášet a prodávat na ulicích měst.

V čem je bagel jiný než běžné pečivo?

To, čím se bagel odlišuje od běžného pečiva, je především způsob jeho přípravy. Tradiční bagel se nejprve krátce vaří ve vodě, často s přídavkem sladidla, a teprve poté se peče v troubě.

Díky tomuto postupu má bagel:

lesklou a lehce křupavou kůrku

hutnější, žvýkavější střídku

charakteristickou chuť, kterou si nelze splést s rohlíkem ani houskou

Právě tato kombinace vlastností stojí za rostoucí oblibou bagelů po celém světě.

Cesta bagelu do světa

Na přelomu 19. a 20. století se bagel dostal do Spojených států amerických spolu s evropskými přistěhovalci. Největší popularity dosáhl v New Yorku, kde se stal ikonickým prvkem městské gastronomie. Odtud se bagel postupně rozšířil do dalších zemí a dnes je běžnou součástí mezinárodní kuchyně.

Bagel jako univerzální pečivo

Z původně jednoduchého pečiva se stal gastronomický univerzál, který lze využít v mnoha variantách:

snídaňový bagel s krémovým sýrem

obědový bagel plněný masem, sýry nebo zeleninou

sladký bagel s ovocem, čokoládou či oříšky

Bagel je rychlý, sytý a snadno přizpůsobitelný různým chutím i denní době, což z něj činí oblíbenou volbu zákazníků i provozovatelů restaurací.

Bagely v nabídce restaurací dnes

Pokud vás zajímá, kolik bagelů je dnes v nabídce restaurací, použijte vyhledávání v horní části webu www.DnesniObed.cz
. Najdete zde aktuální nabídky bagelů z restaurací a bister po celé České republice.

Malý šálek s velkou historií

Den espressa, který připadá na 22. listopadu, je svátkem všech milovníků kávy, vůně pražených zrn a intenzivní chuti, která dokáže nastartovat den l&eacut ... Pokračování...

Malý šálek s velkou historií

Den espressa, který připadá na 22. listopadu, je svátkem všech milovníků kávy, vůně pražených zrn a intenzivní chuti, která dokáže nastartovat den lépe než cokoliv jiného.
A i když je espresso malý nápoj, jeho historie je dlouhá, fascinující a plná technologických inovací.

Jak espresso vzniklo?

Itálie – kolébka espressa

První zmínky o přípravě kávy pod tlakem sahají do konce 19. století v Itálii. Právě tam vznikla touha vytvořit rychlejší způsob, jak připravit silnou šálek kávy – a to zejména v rušných městech, kde lidé neměli času nazbyt.

Rok 1901 – první espresso “na světě”

Za otce espressa je považován Luigi Bezzera, italský mechanik.
Bezzera si uvědomil, že pokud horkou vodu protlačí skrz kávu pod vyšším tlakem, zkrátí čas přípravy a nápoj získá novou, intenzivnější chuť.

Jeho stroj byl sice revoluční, ale měl své nedostatky – zejména v tom, že nebyl zrovna nejjednodušší na obsluhu.

Desiderio Pavoni – muž, který espresso rozšířil do světa

V roce 1905 patent odkoupil podnikatel Desiderio Pavoni, který stroj nejen zdokonalil, ale začal jej také vyrábět ve velkém.

Jeho stroje se objevily v prvních kavárnách po celé Itálii – a espresso se začalo stávat fenoménem.

Jak espresso vypadalo kdysi?

Původní espresso nebylo stejné jako dnes.
Staré stroje pracovaly s velmi nízkým tlakem – pouhé 1 až 1,5 baru – což znamenalo:

žádná hustá crema
slabší aroma
chuť blížící se filtrované kávě
Zlom nastal až po druhé světové válce.

Rok 1947 – tlak, který změnil svět kávy

Vynálezce Achille Gaggia přišel s pákovým strojem, který dokázal vyvinout tlak 8–10 barů.
A tím vzniklo to, co dnes známe jako klasické espresso:

krémová crema
silná vůně
intenzivní chuť
krátká příprava do 30 sekund
Od té chvíle se espresso stalo symbolem italské kultury.

Espresso jako součást každodenního života

Dnes si espresso vychutnávají lidé po celém světě – někdo jako rychlý ranní rituál, někdo jako pauzu během dne a jiní jako malý moment zastavení.

Za více než 120 let prošlo neskutečným vývojem:

moderní technologie
různé styly pražení
prémiové odrůdy
domácí espresso stroje
profesionální kavárenské vybavení
Přesto však zůstává stejné v jednom:
je to malý šálek, který dokáže přinést velký okamžik.

Proč má espresso svůj vlastní den?

Den espressa vznikl jako připomínka:

bohaté historie
italské tradice
řemesla baristů
kulturního významu kávy
a v neposlední řadě – radosti z dobrého šálku
Je to oslava jednoduchosti, kvality a poctivé práce, která stojí za každým douškem.

Den nudlí dnes 6.října

Každý rok si připomínáme Den nudlí, svátek věnovaný jednomu z nejuniverzálnějších pokrmů na světě. Nudle spojují kultury, chutě i generace – od asij ... Pokračování...

Den nudlí dnes 6.října

Každý rok si připomínáme Den nudlí, svátek věnovaný jednomu z nejuniverzálnějších pokrmů na světě. Nudle spojují kultury, chutě i generace – od asijských ramenů přes italské špagety až po české nudle v polévce.

Kde se vzaly nudle?

Historie nudlí sahá až do dávné Číny. Nejstarší dochované záznamy pocházejí z před více než 4 000 lety – archeologové objevili u řeky Žluté hliněnou misku s tenkými pramínky těsta, které se velmi podobaly dnešním nudlím. Odtud se rozšířily do celého světa – do Japonska, Itálie, Persie i Evropy.

Italové však tvrdí, že jejich těstoviny mají stejně bohatou tradici – prý je přivezl sám Marco Polo ze svých cest po Asii. Ať už je pravda kdekoliv, jedno je jisté – nudle si získaly srdce celého světa.

Nudle po celém světě

Itálie: těstoviny všech tvarů a chutí – špagety, tagliatelle, lasagne, penne…
Čína: ručně tažené „la mian“, rýžové nudle nebo skleněné nudle z mungo fazolí.
Japonsko: udon, soba či ramen – symbol pohostinnosti a životní energie.
Česko: naše klasické nudle do vývaru nebo sladké nudle s mákem a cukrem – chutě dětství.

Nudle jako symbol života

V mnoha kulturách jsou nudle symbolem dlouhověkosti a hojnosti. V Číně se při narozeninách jedí dlouhé nudle, které mají zajistit dlouhý a šťastný život. Jejich délka symbolizuje cestu, která se nemá přerušit.

Jak oslavit Den nudlí?

Nejlépe jídlem! Zajděte si na polední menu a dopřejte si talíř dobrých nudlí – ať už čínských, italských nebo těch našich českých.
Protože někdy právě jednoduché jídlo přináší největší radost.

Možná vás to překvapí, ale i brambory mají svůj vlastní svátek. Každý rok si 19. srpna připomínáme Den brambor – skromné, a přesto nepostradatelné plodiny, která patří k základům česk& ... Pokračování...

Možná vás to překvapí, ale i brambory mají svůj vlastní svátek. Každý rok si 19. srpna připomínáme Den brambor – skromné, a přesto nepostradatelné plodiny, která patří k základům české kuchyně.

Odkud brambory pochází?

Brambory k nám zdaleka nepřišly z polí Evropy. Jejich pravlastí jsou Andské hory v Jižní Americe, kde je lidé pěstovali už před více než 7 000 lety. Do Evropy se dostaly díky mořeplavcům v 16. století, k nám do českých zemí je přivezla Marie Terezie. Nejprve byly přijímány s nedůvěrou, dnes si bez nich nedokážeme představit svíčkovou, knedlíky, polévky ani obyčejnou bramborovou kaši.

Malý zázrak na talíři

Brambory nejsou jen obyčejná příloha. Obsahují vitamin C, vlákninu a draslík, takže prospívají imunitě i trávení. Zároveň jsou skvělým zdrojem energie, a to bez zbytečného tuku – záleží jen na tom, jak je připravíme.

Brambora v české kuchyni.Od bramboráků přes hranolky, polévky, noky, šťouchané brambory až po slavný salát na Vánoce – brambory prostě k našemu jídelníčku patří. Jsou univerzální, cenově dostupné a dokážou nasytit malý i velký hlad.

Oslavte Den brambor s námi

Ať už si dnes dáte tradiční bramboračku, zlatavý bramborák nebo jen obyčejné vařené brambory s máslem a pažitkou, oslavíte tím tento den tak, jak se sluší a patří. Brambora si totiž zaslouží svůj aplaus!

Den lasagní: Oslava italské klasiky, která dobývá svět

Každý rok 28. července si gurmáni po celém světě připomínají Den lasagní – svátek jednoho z nejznámějších a nejobl ... Pokračování...

Den lasagní: Oslava italské klasiky, která dobývá svět

Každý rok 28. července si gurmáni po celém světě připomínají Den lasagní – svátek jednoho z nejznámějších a nejoblíbenějších jídel italské kuchyně. Ať už si ji dáte tradičně s masem, bešamelem a parmazánem, nebo ve vegetariánské či bezlepkové variantě, lasagne mají své místo v srdci i na talíři.

Trocha historie: Kde se vzaly lasagne?

Původ lasagní sahá až do starověkého Řecka a Říma. Slovo „lasagna“ pochází z řeckého výrazu „Laganon“, což byly vrstvy těsta nakrájené na plátky. Římané pak tento pokrm přetvořili v něco, co bychom dnes nazvali „předchůdcem“ moderních lasagní.

První zmínky o pokrmu připomínajícím dnešní lasagne pocházejí ze středověké Itálie, konkrétně z oblasti Emilia-Romagna, kde vznikla i slavná varianta Lasagna alla Bolognese.

Co dělá lasagne tak výjimečnými?

Lasagne nejsou jen jídlo. Jsou to vrstvy radosti, chuťových kontrastů a tradiční řemeslné kuchyně, které dávají prostor kreativitě. Ať už máte rádi masovou klasiku, dýňovou verzi, nebo třeba špenátovo-ricottové spojení, princip zůstává stejný – vrstvy těsta, náplně a lásky.

Recept: Tradiční lasagne alla Bolognese

Ingredience:

Na boloňskou omáčku:

500 g mletého hovězího masa
1 cibule, 2 stroužky česneku
1 mrkev, 1 řapík celeru
700 g drcených rajčat (nebo pasata)
100 ml červeného vína (volitelně)
olivový olej, sůl, pepř, tymián, bobkový list
Na bešamel:

50 g másla
50 g hladké mouky
500 ml mléka
muškátový oříšek, sůl, pepř
Další:

Lasagnové pláty (čerstvé nebo předvařené)
150 g nastrouhaného parmazánu
Postup:

Boloňská omáčka: Na olivovém oleji osmahněte cibuli, česnek, mrkev a celer. Přidejte mleté maso, opečte, zalijte vínem (pokud používáte), přidejte rajčata a koření. Nechte dusit minimálně 45 minut, ideálně déle.
Bešamel: V hrnci rozpusťte máslo, vmíchejte mouku a zalijte mlékem. Vařte za stálého míchání, dokud nezhoustne. Ochuťte solí, pepřem a muškátovým oříškem.
Vrstvení: Do zapékací mísy dávejte střídavě:
trochu boloňské omáčky,
pláty těsta,
opět omáčku, trochu bešamelu, sýr…
Opakujte 3–4x. Vrch zakončete bešamelem a zasypte sýrem.

Pečení: V troubě na 180 °C asi 35–40 minut. Nechte 10 minut odpočinout a podávejte.

Lasagne chutnají skvěle s červeným vínem, lehkým salátem a... chutí na přidání!
Ať už je připravíte doma nebo si je dáte v oblíbené restauraci, dnes je ten pravý den, kdy si dopřát tuhle klasiku s čistým svědomím a úsměvem.

15. července – Den gumových medvídků

Sladký příběh, který spojuje generace

Dnes slavíme neobyčejně roztomilý a zároveň nostalgický svátek – Mezinárodní den gumových me ... Pokračování...

15. července – Den gumových medvídků

Sladký příběh, který spojuje generace

Dnes slavíme neobyčejně roztomilý a zároveň nostalgický svátek – Mezinárodní den gumových medvídků, který připadá na 15. července. Tento den je poctou drobné sladkosti, která si za desítky let získala srdce (a jazýčky) dětí i dospělých po celém světě.

Trocha historie – kde se medvídci vzali?

Gumoví medvídci mají svůj původ v Německu. V roce 1922 je vytvořil Hans Riegel, zakladatel světoznámé firmy Haribo. První želatinoví medvídci nesli jméno „Tanzbären“ – tančící medvědi – podle medvědů, kteří byli oblíbenou atrakcí na jarmarcích.
Byli větší než dnešní verze a ručně vyrábění. O dvě desetiletí později se zrodili Goldbären (Zlatí medvídci), které už známe dnes – menší, barevní a plní ovocných chutí.

Od té doby se gumoví medvídci rozšířili do všech koutů světa a stali se sladkým symbolem hravosti a radosti.

Proč jsou tak oblíbení?

Barevná rozmanitost – červené, žluté, zelené, oranžové… každý medvídek má svou příchuť.
Zábavné tvary – ideální pro děti i dospělé.
Kombinace chutí a konzistence – příjemně žvýkavé a zároveň osvěžující.
Univerzální použití – samostatně, do dezertů, jako dekorace na dorty nebo jen tak do kabelky.
Medvídci jako inspirace v kuchyni?

I když gumoví medvídci nejsou zrovna zdravou superpotravinou, občasná sladká tečka neuškodí. Můžete je využít i kreativně:

do domácích želé dezertů
jako ozdobu na cupcaky, dorty či muffiny
zamrazit je do ledu pro zábavné letní drinky pro děti
nebo jimi ozdobit zmrzlinový pohár
A proč je spojit právě s obědem?

Protože sladká tečka po dobrém jídle je jako pomyslný úsměv na závěr. Gumoví medvídci nejsou jen cukrovinka – jsou vzpomínka, radost, a často i úleva od stresu. Malá věc, která rozsvítí den.

Tak co říkáte – přidáte se dnes k oslavě?
Dopřejte si pár barevných medvídků, zasmějte se s dětmi nebo si jen vzpomeňte na chvíle, kdy jste byli malí a svět byl jednoduchý jako hrst gumových medvídků.

Život je občas příliš vážný – tak si ho oslaďte. Třeba medvídkem.

Den čokoládového pudinku – sladké potěšení pro tělo i duši

Každý den je důvod k malé radosti – a 26. června máme o důvod víc! Slaví se totiž Den čokoládového pudinku, kter&yacut ... Pokračování...

Den čokoládového pudinku – sladké potěšení pro tělo i duši

Každý den je důvod k malé radosti – a 26. června máme o důvod víc! Slaví se totiž Den čokoládového pudinku, který oslavuje jednu z nejoblíbenějších sladkých dobrot na světě. Jemný, hebký, sladký a zároveň hluboce uspokojující – přesně takový je čokoládový pudink. Pro děti ztělesněná odměna, pro dospělé kousek návratu do dětství.

Trocha historie

Čokoládový pudink má své kořeny ve staré Evropě, ale svou popularitu získal zejména v USA, kde byl v první polovině 20. století představen jako rychlý a lahodný dezert pro každou domácnost. Z původního „vařeného krému“ se postupně stal klasický pudink v prášku – rychlý, jednoduchý a všemi milovaný.

Ve Francii by ho nazvali crème au chocolat, v Anglii chocolate custard – ať už jakýmkoli jménem, vždy se jedná o jemný krém, který hladí chuťové buňky.

Proč si dnes dopřát čokoládový pudink?

Je to pohodlí v misce – jeho jemnost a čokoládová chuť zklidní i ten nejnáročnější den.
Vracíte se do dětství – možná si vzpomenete na babiččin dezert nebo školní jídelnu plnou smíchu.
Čokoláda zlepšuje náladu – obsahuje látky, které podporují tvorbu serotoninu – hormonu štěstí.
Dá se připravit i zdravěji – např. z rostlinného mléka, bez cukru nebo s avokádem pro krémovější verzi.

A co spojit dezert s obědem?

Den čokoládového pudinku je skvělou příležitostí dopřát si nejen sladkou tečku, ale i kvalitní polední menu. Oběd vás nasytí, pudink potěší – a den bude hned o něco lepší.

Recept – domácí čokoládový pudink

Ingredience:

500 ml mléka (klasické nebo rostlinné)
2 lžíce kvalitního kakaa
3 lžíce škrobu (kukuřičný nebo bramborový)
2 lžíce cukru nebo jiného sladidla
50 g hořké čokolády (volitelné pro extra chuť)
špetka soli
vanilka podle chuti
Postup:

V části mléka rozmíchejte kakao, cukr a škrob.
Zbytek mléka zahřejte a přidejte připravenou směs.
Za stálého míchání vařte do zhoustnutí.
Na závěr vmíchejte čokoládu a vanilku.
Nalijte do misek a nechte vychladnout – nebo si dejte teplý, tak jak ho máte rádi!

Sladká tečka za polednem

Dopřejte si dnes něco, co vás potěší. Ať už to bude klasický oběd v restauraci nebo právě čokoládový pudink, nezapomeňte – radost se často skrývá v jednoduchosti.

Tak na zdraví a dobrou chuť!

Den kukuřičných klasů – slavnost pro chuťové pohárky

Možná jste to nevěděli, ale 11. června patří jedné z nejoblíbenějších plodin světa – kukuřici. A konkrétně jejím lahodným kla ... Pokračování...

Den kukuřičných klasů – slavnost pro chuťové pohárky

Možná jste to nevěděli, ale 11. června patří jedné z nejoblíbenějších plodin světa – kukuřici. A konkrétně jejím lahodným klasům! Den kukuřičných klasů je oslavou jednoduchosti, výživy a chuti, která dokáže být sladká, křupavá i zemitá – podle toho, jak ji připravíte.

Kukuřice – zlatý poklad světa

Kukuřice není jen žlutý doplněk k masu nebo součást popcornu. Tato starobylá plodina pochází z Ameriky, kde byla hlavní složkou stravy už před tisíci lety. Až se díky objevům Nového světa dostala i do Evropy a postupně si vydobyla místo v kuchyních po celém světě.

Dnes si bez ní neumíme představit:

Grilovačky, kde se celé klasy podávají s máslem a solí
Mexickou kuchyni, kde hraje hlavní roli v tacos, tortillách i polévkách
Polenty, kukuřičné kaše či chipsy, které zasytí i potěší
A třeba i domácí kukuřičné pečivo
Proč si dnes dát kukuřici?

Je bezlepková – skvělá pro všechny s citlivostí na lepek
Obsahuje vlákninu, antioxidanty a vitamíny skupiny B
Je univerzální – hodí se k masu, do salátů, polévek i jako samostatná příloha
Je chutná – sladká i jemně oříšková, podle úpravy

Tip na jednoduchý recept: Grilovaná kukuřice s bylinkovým máslem

Potřebujete:

4 klasy kukuřice
50 g másla
čerstvé bylinky (petržel, tymián, pažitka)
sůl, pepř, kapka citronu
Postup:
Kukuřici krátce povařte a pak dejte grilovat. Mezitím si smíchejte máslo s bylinkami, solí, pepřem a citronovou šťávou. Po ugrilování pomažte klasy bylinkovým máslem a podávejte ještě teplé.

Kukuřice jako pocta jednoduchosti

V dnešním světě, kde hledáme nové chutě a kulinářské trendy, je krásné se na chvilku zastavit a připomenout si kouzlo obyčejných, přirozených surovin. Kukuřičný klas je právě tím – návratem k jednoduchosti a radosti z jídla.

Jděte si dnes pochutnat na kukuřici i vy – ať už vařenou, pečenou, nebo v některé z našich poledních specialit.

DnešníOběd

Den hamburgerů – oslava šťavnaté legendy

28. května slavíme mezinárodní den hamburgerů! Tento kulinářský fenomén, který si získal srdce lidí po celém světě, si rozhodně zaslouží sv� ... Pokračování...

Den hamburgerů – oslava šťavnaté legendy

28. května slavíme mezinárodní den hamburgerů! Tento kulinářský fenomén, který si získal srdce lidí po celém světě, si rozhodně zaslouží svůj speciální den. A není divu – hamburger je nejen symbolem rychlého občerstvení, ale také nekonečných chuťových možností a kombinací.

Kde se vlastně vzal hamburger? Slovo hamburger pochází z názvu německého města Hamburk, odkud se na konci 19. století vypravil do Ameriky recept na mleté maso podávané s chlebem. Právě v USA se tato kombinace zrodila do podoby, kterou známe dnes – mleté hovězí maso vložené mezi dvě housky, doplněné salátem, rajčetem, okurkou, sýrem, cibulí… a nespočtem omáček.

Z původně jednoduchého jídla se stal fenomén, který najdete ve všech koutech světa – od luxusních restaurací po rodinné pikniky.

Co všechno může být hamburger? Zdaleka už nejde jen o hovězí maso! Dnešní hamburgery mohou být:

Vegetariánské či veganské (např. z cizrny, červené řepy, sójového masa)
Kuřecí, krůtí nebo rybí
S příchutěmi z celého světa – s jalapeños, arašídovým máslem, sýrem halloumi, nebo třeba s ananasem.
Každý si tak najde „svůj burger“, ať už miluje klasiku nebo rád zkouší nové kombinace.

 Proč si dát hamburger právě dnes?

Je Den hamburgerů – ideální výmluva pro šťavnatou dobrotu!
Spojuje rychlé jídlo a zároveň možnost vychutnat si ho v klidu – s přáteli, s rodinou, nebo i o samotě.
Můžete si ho dát v restauraci nebo doma – a zkusit vlastní verzi se svými oblíbenými surovinami.
Recept pro domácí poctivý hamburger

Suroviny (na 2 porce):

2 hamburgerové housky (nejlépe domácí nebo sezamové)
300 g hovězího mletého masa
2 plátky čedaru
2 listy ledového salátu
2 plátky rajčete
Kyselá okurka
Červená cibule na kolečka
Sůl, pepř
Kečup, hořčice, majonéza dle chuti
Postup:

Maso osolte, opepřete a vytvořte dvě placičky.
Opečte na pánvi nebo grilu z obou stran, na konci přidejte sýr, ať se rozteče.
Housky rozřízněte a krátce opečte řeznou stranou.
Namažte spodní část omáčkami, přidejte salát, maso, rajče, cibuli a okurku. Přiklopte vrchní částí housky.
Podávejte s hranolky nebo salátem.
Ať už slavíte klasickým cheeseburgerem nebo vegetariánskou verzí, nezapomeňte si tenhle den vychutnat naplno. Protože hamburger není jen jídlo – je to pohodová nálada, trocha radosti a oslava chuti v každém soustu.

21. května – Den jahod se šlehačkou: Sladká vzpomínka, která chutná jako domov

Některé chutě v sobě nesou víc než jen slast pro jazyk. Nesou paměť. Emoce. Čas. Připomenutí toho, co jsme milovali jako děti, co jsme ... Pokračování...

21. května – Den jahod se šlehačkou: Sladká vzpomínka, která chutná jako domov

Některé chutě v sobě nesou víc než jen slast pro jazyk. Nesou paměť. Emoce. Čas. Připomenutí toho, co jsme milovali jako děti, co jsme sdíleli s blízkými – a co v nás zůstalo jako tichá, sladká vzpomínka. Jednou z takových chutí jsou pro mě jahody se šlehačkou. A není náhoda, že právě 21. května slavíme jejich den. Vzpomínka, která voní dětstvím Jahody se šlehačkou mají pro mě osobní, téměř posvátný význam. Tento den totiž připadá na můj svátek, a od malička jsem ho slavila s tátou tak, jak se slaví nejlíp – jednoduchou radostí. Každou sobotu jsme si spolu zašli na misku jahod se šlehačkou. Bylo to malé rituální zastavení, ve kterém nebylo nic složitého – a přesto všechno důležité: sdílený čas, chuť sladkosti, bezpečí a smích.

Možná to znáte i vy – tu vůni čerstvých jahod, lehkost šlehačky a hřejivý pocit, že „tady a teď“ je všechno v pořádku.

Odkud se Den jahod se šlehačkou vzal?

Tento svátek se zrodil ve Velké Británii a USA, kde je kombinace „Strawberries and Cream“ skutečnou klasikou – servírovanou od 16. století. Traduje se, že právě na dvoře Jindřicha VIII. se zrodila její sláva díky královskému kuchaři. Dnes je tahle pochoutka součástí letních slavností, pikniků, wimbledonských zápasů i domácích chvil. A květen je ideální čas – jahody dozrávají, slunce začíná hřát a všechno volá po osvěžení.

Co nám tahle kombinace říká dnes?

Jahody se šlehačkou nejsou jen dezert. Jsou symbolem něhy a jednoduchosti, kterou v každodenním shonu tolik potřebujeme. Možná vás překvapí, kolik se za tímto pokrmem může skrývat:

Láska – protože sdílené dobroty sbližují.
Radost z přítomného okamžiku – protože neexistuje nic jiného než chuť právě teď.
Oslava života – protože i malé věci mají sílu zjemnit den.
Ať už dnes slavíte svátek, nebo jen hledáte důvod usmát se.....dovolte si tuhle misku sladkosti. Nechte se unést vzpomínkou, nebo ji právě vytvořte – pro sebe, pro děti, pro partnera. Dopřejte si tu lehkost, která nemá kalorie v gramech, ale v radosti. Sedněte si na lavičku, otevřete okno, zavřete oči – a ochutnejte vzpomínku. Protože chuť domova se někdy vejde do jediné lžičky.

Světový den koktejlů – oslňte chutí a nechte sklenici zazářit

Každoročně 13 ... Pokračování...

Světový den koktejlů – oslňte chutí a nechte sklenici zazářit

Každoročně 13. května slavíme Světový den koktejlů – den, který nás zve k radosti, kreativitě a požitku. Koktejly nejsou jen nápoje. Jsou to malé slavnosti ve sklenici, vyvážené kombinace chutí, barev, textur a vůní. Ať už si je dopřáváte jako součást večírku, slavnostní večeře, nebo jen tak, pro radost – koktejly mají své čestné místo na stole.

Trocha historie aneb koktejlové kořeny - Termín „koktejl“ byl poprvé zaznamenán už v roce 1806 v amerických novinách, kde byl popsán jako „stimulující likér složený z jakéhokoli druhu alkoholu, cukru, vody a bitters“. Od té doby se svět koktejlů dramaticky rozvinul – vznikly slavné koktejlové bary, míchací soutěže a nové trendy, jako je molekulární mixologie nebo nealko koktejly pro každého.

Dnešní doba přeje všem, kdo chtějí žít vědoměji. A právě nealkoholické koktejly, známé jako mocktaily, jsou skvělou volbou pro ty, kdo se chtějí osvěžit bez alkoholu. Jsou ideální ke slavnostnímu obědu, odpolednímu posezení nebo večernímu relaxu. Navíc vypadají skvěle a chutnají ještě líp!

Recept: Ovocné nebe – letní nealko koktejl s jahodami a limetkou

Ingredience:

• 6 čerstvých jahod

• 1/2 limetky (šťáva)

• 200 ml perlivé vody nebo tonic bez cukru

• 1 lžička medu nebo agávového sirupu (dle chuti)

• pár lístků máty

• kostky ledu

• plátky limetky a jahody na ozdobu

Postup:

1. Do sklenice nebo shakeru dejte na kousky nakrájené jahody a mátu. Lehce rozmačkejte, aby pustily šťávu a aroma.

2. Přidejte limetkovou šťávu, med a dobře promíchejte.

3. Přidejte kostky ledu a dolijte perlivou vodou nebo tonikem.

4. Zamíchejte, ozdobte plátky jahod a limetky.

5. Podávejte s brčkem a úsměvem.

6. květen – Mezinárodní den bez diet: Den, kdy říkáme ANO svému tělu

Pokračování...

6. květen – Mezinárodní den bez diet: Den, kdy říkáme ANO svému tělu

Každý rok 6. května si připomínáme důležitý svátek – Mezinárodní den bez diet. Možná se ptáte: proč by měl mít někdo potřebu slavit den, kdy se "nejde na dietu"? Odpověď je prostá, ale hluboká: protože naše tělo si zaslouží lásku, přijetí a respekt – ne odsuzování a omezování.

Proč Den bez diet vznikl?

Za vznikem tohoto dne stojí britská feministka a spisovatelka Mary Evans Young, která sama prošla peklem poruchy příjmu potravy. V roce 1992 se rozhodla upozornit na škodlivé dopady dietní kultury a vytvořit prostor pro uzdravení a sebepřijetí. A tak vznikl International No Diet Day.

Tento den se rychle rozšířil do světa – jako výzva: zpochybněme diktát dokonalosti, který nás žene do nesmyslných omezení. Místo diet, hladovění a porovnávání se se zaměřme na zdravý vztah k jídlu, ke svému tělu a k sobě samým.

Dietní kultura je soubor přesvědčení, která staví „štíhlé tělo“ na piedestal a zároveň demonizuje tuk, jídlo a přirozenou rozmanitost těl. Může se projevovat nenápadně:

• „Tohle bych neměl/a jíst.“
• „Musím to vyběhat.“
• „Zítra začnu dietu.“
• „Tohle není zdravé jídlo.“

Ačkoliv mohou znít nevinně, tyto věty jsou odrazem hlubšího problému – odcizení od vlastního těla. Dietní kultura vede miliony lidí (zejména žen, ale i mužů a dětí) k:

• Poruchám příjmu potravy
• Chronickému stresu z jídla
• Sníženému sebevědomí a sebeodmítání
• Ztrátě radosti ze života

Den bez diet je výzva: Přijmout své tělo jako spojence, ne jako nepřítele

Tento den je příležitostí přehodnotit, co znamená zdraví, krása a sebeláska. Tělo není předmět ke změně – je to živá, citlivá bytost, která nás nese naším životem.

Zdraví není jen číslo na váze. Je to kvalita spánku, schopnost se radovat, stav naší duše i schopnost být přítomní ve svém těle.

Láska k tělu začíná u jídla. A ne, není třeba jíst jen listy salátu, abychom se cítili „hodni“. Každé jídlo, které nás vyživí – po těle i duši – je v pořádku

Jak Den bez diet oslavit v praxi?

Dopřejte si své oblíbené jídlo – bez výčitek. Vychutnejte si ho plnými doušky.
Napište svému tělu dopis vděčnosti. Co všechno pro vás každý den dělá?

Zamyslete se, odkud přichází vaše představa ideálního těla. Je opravdu vaše?
Sledujte inspirativní profily, které podporují přijetí těla, ne jeho potlačení.

6. květen – Mezinárodní den bez diet: Den, kdy říkáme ANO svému tělu

Každý rok 6. května si připomínáme důležitý svátek – Mezinárodní den bez diet. Možná se ptáte: proč by měl mít někdo potřebu slavit den, kdy se "nejde na dietu"? Odpověď je prostá, ale hluboká: protože naše tělo si zaslouží lásku, přijetí a respekt – ne odsuzování a omezování.

Proč Den bez diet vznikl?

Za vznikem tohoto dne stojí britská feministka a spisovatelka Mary Evans Young, která sama prošla peklem poruchy příjmu potravy. V roce 1992 se rozhodla upozornit na škodlivé dopady dietní kultury a vytvořit prostor pro uzdravení a sebepřijetí. A tak vznikl International No Diet Day.

Tento den se rychle rozšířil do světa – jako výzva: zpochybněme diktát dokonalosti, který nás žene do nesmyslných omezení. Místo diet, hladovění a porovnávání se se zaměřme na zdravý vztah k jídlu, ke svému tělu a k sobě samým.

Dietní kultura je soubor přesvědčení, která staví „štíhlé tělo“ na piedestal a zároveň demonizuje tuk, jídlo a přirozenou rozmanitost těl. Může se projevovat nenápadně:

• „Tohle bych neměl/a jíst.“
• „Musím to vyběhat.“
• „Zítra začnu dietu.“
• „Tohle není zdravé jídlo.“

Ačkoliv mohou znít nevinně, tyto věty jsou odrazem hlubšího problému – odcizení od vlastního těla. Dietní kultura vede miliony lidí (zejména žen, ale i mužů a dětí) k:

• Poruchám příjmu potravy
• Chronickému stresu z jídla
• Sníženému sebevědomí a sebeodmítání
• Ztrátě radosti ze života

Den bez diet je výzva: Přijmout své tělo jako spojence, ne jako nepřítele

Tento den je příležitostí přehodnotit, co znamená zdraví, krása a sebeláska. Tělo není předmět ke změně – je to živá, citlivá bytost, která nás nese naším životem.

Zdraví není jen číslo na váze. Je to kvalita spánku, schopnost se radovat, stav naší duše i schopnost být přítomní ve svém těle.

Láska k tělu začíná u jídla. A ne, není třeba jíst jen listy salátu, abychom se cítili „hodni“. Každé jídlo, které nás vyživí – po těle i duši – je v pořádku

Jak Den bez diet oslavit v praxi?

Dopřejte si své oblíbené jídlo – bez výčitek. Vychutnejte si ho plnými doušky.
Napište svému tělu dopis vděčnosti. Co všechno pro vás každý den dělá?

Zamyslete se, odkud přichází vaše představa ideálního těla. Je opravdu vaše?
Sledujte inspirativní profily, které podporují přijetí těla, ne jeho potlačení.

Jídlo je oslava života – ne něco, za co se trestáme

Jídlo je součástí naší kultury, tradice, rodinných vzpomínek. Je to radost, péče i rituál. Ať už si dnes dáte borůvkový koláč po babičce, nebo voňavý oběd z vaší oblíbené jídelny – buďte s tím jídlem naplno. Bez mobilu, bez soudů, s vděčností.

Váš život není dieta. Je to cesta.

Pokud si dnes něco dovolte, pak ať je to dovolit si být sami sebou. I se všemi křivkami, chutěmi a emocemi. Vaše tělo není problém k opravě. Je to domov, kde byste se měli cítit dobře.

Buďme k sobě laskaví – dnes i každý další den.

Mezinárodní den rozinek – malý plod, velká sláva

30.dubna slav&i ... Pokračování...

Mezinárodní den rozinek – malý plod, velká sláva

30.dubna slavíme Den rozinek – těch malých, tmavých a sladkých zázraků, které známe jako sušené hrozny. A přestože se o rozinkách někdy vedou vášnivé debaty (miluješ nebo nenávidíš?), jedno se jim upřít nedá – jsou skutečně univerzální a výživné.

Rozinky byly součástí lidské stravy už ve starověkém Egyptě, kde byly považovány za luxusní pochoutku. Staří Řekové je dávali sportovcům jako odměnu a v římské říši se objevovaly i na mincích. Tak proč jim nevěnovat jeden celý den i dnes?

Proč zařadit rozinky do jídelníčku?

Rozinky jsou přírodní zdroj energie, bohatý na vlákninu, železo, draslík a antioxidanty. Skvěle se hodí, když potřebujete rychlé a zdravé doplnění cukru, například při sportu nebo únavě. Navíc podporují trávení a jsou sladké bez přidaného cukru.

Jak rozinky využít v kuchyni?

Snídaně:
Přidejte je do ovesné kaše, jogurtu nebo domácí granoly. Sladkost rozinek krásně vyváží například skořici nebo jablka.

Saláty:
Rozinky chutnají skvěle i v kombinaci se slanými pokrmy – třeba ve špenátovém nebo kuskusovém salátu s fetou a ořechy.

 Hlavní jídla:
Používají se ve středomořské a indické kuchyni – třeba v kuřecím curry, marockém tajinu nebo plněných paprikách s rýží.

 Pečení:
Kdo by neznal vánočku, mazance nebo štrůdl s rozinkami? Jsou nepostradatelné i v koláčích, bábovkách či sušenkách.

 Rozinky na sladko i na mokro:
Naložené v rumu se stanou hvězdou jakéhokoliv dezertu – a navíc voní po svátcích. Skvělý tip třeba do tvarohového dortu nebo rolády.

A co dnes?

Zkuste si dnes připravit nějakou rozinkovou dobrotu, nebo si je dejte jen tak – do dlaně. Třeba zjistíte, že tohle malé sušené ovoce má v sobě víc, než byste čekali. ????

Rozinky – maličkost, která má co říct.

Zde je recept na mrkvový koláč s rozinkami a ořechy

Ingredience:

• 250 g nastrouhané mrkve
• 150 g cukru (může být třtinový)
• 120 ml rostlinného oleje
• 3 vejce
• 200 g hladké mouky
• 1 prášek do pečiva
• 1 lžička skořice
• špetka muškátového oříšku
• 100 g rozinek (ideálně předem namočených v rumu nebo vodě)
• 100 g nasekaných vlašských ořechů
• špetka soli

Postup:

1. Předehřejte troubu na 180 °C.
2. Rozinky zalijte trochou teplé vody (nebo rumu) a nechte 10 minut změknout.
3. V míse vyšlehejte vejce s cukrem a olejem do pěny.
4. Vmíchejte nastrouhanou mrkev.
5. V jiné míse smíchejte mouku, prášek do pečiva, skořici, muškátový oříšek a sůl.
6. Suchou směs postupně přidávejte do mokré směsi.
7. Nakonec vmíchejte scezené rozinky a nasekané ořechy.
8. Těsto nalijte do vymazané a moukou vysypané formy (např. dortové nebo srnčí hřbet).
9. Pečte cca 35–45 minut (zkuste špejlí).
10. Nechte vychladnout a případně ozdobte citronovou polevou nebo krémem z mascarpone.

Tip na závěr:

Pokud chcete zdravější verzi, cukr můžete částečně nahradit medem nebo javorovým sirupem. A kdo má rád vláčné koláče ještě víc – rozinky předem naložte přes noc v rumu. Efekt: nebeský!

Den borůvkového koláče – sladká oslava plná chuti a radosti
Dnes slavíme Den borůvkového koláče – svátek, který potěší všechny milovníky sladkého i př&iacu ... Pokračování...

Den borůvkového koláče – sladká oslava plná chuti a radosti
Dnes slavíme Den borůvkového koláče – svátek, který potěší všechny milovníky sladkého i přírody! Borůvkový koláč není jen obyčejný dezert, ale připomínka léta, lesů plných modrých pokladů a tradiční domácí kuchyně, která hřeje u srdce.

Malý kousek historie
Borůvky patří mezi nejstarší plody, které člověk sbíral už v pravěku. V Americe byly borůvky tradiční potravinou původních obyvatel, kteří z nich připravovali různé pokrmy i léčivé směsi. Tradiční borůvkový koláč, tak jak ho známe dnes, má své kořeny právě v americké kuchyni, ale rychle si našel cestu i do Evropy, kde si borůvky v lesích vždycky našly své čestné místo v domácích dezertech.

Proč jsou borůvky tak úžasné?
Borůvky nejsou jen chutné – jsou doslova nabité zdravím:

 Jsou plné antioxidantů, které chrání naše buňky

 Podporují zdraví srdce

 Pomáhají paměti a koncentraci

 Posilují imunitu

 A hlavně – jsou neodolatelně dobré

Borůvkový koláč – sladká tečka dne
Když se spojí jemné těsto s bohatou náplní z čerstvých nebo lesních borůvek, vznikne doslova mistrovské dílo. Můžete ho mít:

s drobenkou,

s tvarohem,

v kynuté nebo křehké verzi,

nebo třeba jako rustikální galette.

Každý kousek koláče je jako malé připomenutí léta a bezstarostných chvil. Oslaďte si dnes den sladkou tečkou.

Tady je jednoduchý a lahodný recept na domácí borůvkový koláč:

Domácí borůvkový koláč

Ingredience:
Na těsto:

250 g hladké mouky

120 g másla (studeného)

80 g cukru moučka

1 vejce

špetka soli

1 lžíce studené vody (dle potřeby)

Na náplň:

300–400 g čerstvých nebo mražených borůvek

2 lžíce cukru (může být více podle chuti)

1 lžíce škrobu (bramborový nebo kukuřičný)

šťáva z půlky citronu

vanilkový cukr (volitelné)

Na drobenku:

100 g hrubé mouky

50 g másla

50 g cukru

Postup:

Příprava těsta:
V míse smíchejte mouku, cukr a špetku soli. Přidejte na kostičky nakrájené studené máslo a prsty promněte, až vznikne drobenka. Přidejte vejce a podle potřeby trochu vody. Vypracujte hladké těsto, zabalte do fólie a dejte na 30 minut odpočinout do lednice.

Příprava borůvek:
Borůvky smíchejte s cukrem, škrobem a citronovou šťávou. Pokud chcete, přidejte i vanilkový cukr.

Příprava drobenky:
V další míse smíchejte mouku, cukr a máslo a vytvořte drobenku.

Sestavení koláče:
Těsto rozválejte a vyložte jím koláčovou formu (průměr cca 24–26 cm). Okraje mírně zvedněte. Na těsto rozprostřete borůvkovou náplň a posypte drobenkou.

Pečení:
Pečte v troubě předehřáté na 180 °C asi 35–40 minut, dokud koláč krásně nezezlátne a náplň nebude jemně probublávat.

Servírování:
Nechte lehce vychladnout, nakrájejte a podávejte samotný, nebo třeba se lžící šlehačky či vanilkové zmrzliny.

Dobrou chuť

Velikonoce a jídlo – tradice, která spojuje

Velikonoce nejsou jen o malovaných vajíčkách, pomlázce nebo prázdninách – jsou také oslavou života, světla a nových začátků. A pr& ... Pokračování...

Velikonoce a jídlo – tradice, která spojuje

Velikonoce nejsou jen o malovaných vajíčkách, pomlázce nebo prázdninách – jsou také oslavou života, světla a nových začátků. A právě jídlo k této oslavě neodmyslitelně patří. Od pradávna bylo spojeno s hlubokými symboly, vírou i radostí ze společného stolování.

Konec půstu, návrat hojnosti

Tradičně Velikonoce přicházely po čtyřicetidenním půstu, který měl očistit tělo i mysl. S příchodem Zmrtvýchvstání Krista, nebo chcete-li příchodu jara, se stoly znovu začaly plnit. Nebylo to jen o „dojídání“, ale o vědomém návratu hojnosti – s vděčností a radostí.

 Symbolika velikonočních jídel

Každý pokrm na velikonočním stole měl svůj význam:

• Vejce – jako symbol zrození, života, plodnosti. Dávalo se koledníkům, zdobilo, jedlo i věštilo.

• Nádivka – s bylinkami jako kopřiva, petržel nebo pažitka. Představuje návrat k přírodě, očistu a nový růst.

• Beránek – původně pečený z masa, dnes sladký moučník. Symbol nevinnosti, oběti i ochrany.

• Chléb a mazanec – těsto plné rozinek, lásky a péče. Připomíná požehnání domova a hojnost.

Recept na tradiční velikonoční nádivku (hlavičku)

Ingredience:

• 6 rohlíků (den až dva staré)

• 250 ml mléka

• 4 vejce

• 250 g uzeného masa (např. krkovice nebo šunka)

• 1 větší cibule

• 2 stroužky česneku

• 2 hrsti mladých kopřiv (nebo petržele, pažitky, popř. špenátu)

• 1 lžička majoránky

• Sůl a pepř dle chuti

• Trochu strouhanky na zahuštění (dle potřeby)

• Máslo na vymazání pekáčku a trocha na povrch

Postup:

1. Rohlíky nakrájejte na kostky a zalijte teplým mlékem. Nechte změknout.

2. Uzené maso nakrájejte na malé kostičky. Cibuli nasekejte nadrobno a krátce orestujte na trošce másla.

3. Kopřivy spařte horkou vodou (stačí na pár sekund), nechte okapat a nasekejte nadrobno. Pokud použijete jiné bylinky – nasekejte je rovnou.

4. V míse smíchejte rohlíky, žloutky, maso, cibuli, česnek, bylinky, sůl, pepř a majoránku.

5. Z bílků vyšlehejte tuhý sníh a opatrně vmíchejte do směsi.

6. Podle konzistence případně přidejte trošku strouhanky (ale neměla by být tuhá jako beton ????).

7. Přendejte do máslem vymazaného pekáče, povrch můžete lehce potřít máslem nebo poklást tenkými plátky.

8. Pečte na 180 °C asi 35–45 minut dozlatova (každá trouba peče trochu jinak, kontrolujte).

Tradice, která propojuje

Ať už slavíte Velikonoce jako svátek víry, jara nebo rodiny, jedno zůstává stejné – jídlo jako most mezi generacemi. Staré recepty, rodinné zvyky, společné vaření a pečení. Možná si vzpomenete, jak vám babička říkala, že vejce musí být aspoň tři dny staré, nebo jak děda krájel mazanec vždycky na osm stejných kousků.

Jídlo o Velikonocích není jen o sytosti – je o radosti. O zpomalení. O vděčnosti za to, co máme.

Den čokoládového mousse – oslava jemnosti a čokoládového pokušení

Čokoládový ... Pokračování...

Pokračování...

20. února se slaví Den muffinů – svátek nadýchané sladké pochoutky, která si získala srdce (a žaludky) lidí po celém světě. 

Ať už milujete čokoládové, borůvkové, banánové nebo třeba ořechové muffiny, dnešní den je ideální příležitostí si jeden (nebo víc!) dopřát.

Ale odkud se vlastně muffiny vzaly? Pojďme se podívat na jejich chutnou historii!

Muffiny: Cesta od chlebových placek k nadýchané dokonalosti

Historie muffinů sahá až do 18. století a jejich příběh začíná hned ve dvou různých kuchyních – anglické a americké.

Anglické muffiny
První zmínky o muffinech pocházejí z Británie, kde se pekly jako ploché kynuté placky podobné dnešním anglickým muffinům. Ty se připravují na pánvi nebo na plotně a jsou oblíbené hlavně jako součást snídaní – často se podávají rozříznuté s máslem, džemem nebo vejcem Benedict.

Americké muffiny
Na druhé straně oceánu se vyvíjela jiná verze muffinů – ta, kterou dnes známe. Americké muffiny jsou sladké, měkké a pečené v malých košíčcích s použitím kypřícího prášku nebo jedlé sody. Díky tomu jsou rychlé na přípravu a nevyžadují dlouhé kynutí, což je učinilo ideální volbou pro moderní kuchyni.

Muffiny dnes

Dnes jsou muffiny všude – v pekárnách, kavárnách i domácnostech. Lidé si je oblíbili nejen pro jejich skvělou chuť, ale i jednoduchost přípravy. Stačí pár základních surovin, trocha fantazie a máte hotovo!

 Klasické druhy muffinů:
✔ Čokoládové – pro milovníky sladkého potěšení
✔ Borůvkové – lehké a ovocné
✔ Banánové – vláčné a přírodní
✔ S ořechy a skořicí – dokonale voňavé
✔ Slané varianty – třeba se sýrem a šunkou

Připravte si jednoduchý recept na vláčné borůvkové muffiny, které voní po vanilce a jsou krásně nadýchané. Stačí pár základních surovin a za chvíli máte na stole dokonalou pochoutku ke kávě nebo jen tak na chuť!

Co budete potřebovat? (na 12 muffinů)

 2 vejce
 250 ml mléka
 100 g rozpuštěného másla
 120 g cukru (můžete použít třtinový)
 250 g hladké mouky
 1 prášek do pečiva
 Špetka soli
 Kůra z 1 citronu (volitelné, dodá svěžest)
150 g borůvek (čerstvých nebo mražených)
 1 lžička vanilkového extrakt

Jak na to?

1️⃣ Předehřejte troubu na 180 °C a připravte si plech na muffiny s papírovými košíčky.
2️⃣ V míse smíchejte vejce, mléko, rozpuštěné máslo a vanilkový extrakt. Dobře prošlehejte.
3️⃣ V druhé míse smíchejte mouku, cukr, prášek do pečiva, sůl a citronovou kůru.
4️⃣ Postupně suché ingredience přidávejte do mokrých a jemně promíchejte (těsto by mělo zůstat lehce hrudkovité – nepřemíchejte!).
5️⃣ Opatrně vmíchejte borůvky.
6️⃣ Lžící rozdělte těsto do formiček – plňte asi do ¾.
7️⃣ Pečte 20–25 minut, dokud nejsou muffiny zlatavé a špejle zapíchnutá do středu nevyjde suchá.
8️⃣ Nechte je vychladnout – a pokud vydržíte, dopřejte si je ještě vlahé!

Tipy na vylepšení

✔ Čokoládová varianta – přidejte do těsta bílou čokoládu
✔ Křupavá krusta – posypte muffiny cukrem krupicí nebo mandlovými lupínky před pečením
✔ Zdravější verze – nahraďte část mouky špaldovou a cukr medem

Jaký muffin je váš favorit?